FÓLIE

je většinou tenká, pružná, extrémně ohebná blána vyrobená z kovu nebo plastu. Fólie se používají různým účelům. Zejména k výrobě různých druhů typů obalů. Z fólií jsou vyráběny některé speciální oděvy. Plypropylenové plastové fólie jsou známé pod názvem igelit nebo mikroten. Z igelitu se běžně vyrábí například pláště do deště anebo deštníky, různé pytle a rozličné sáčky. Z tlustších igelitových fólií lze postavit jednorázový zahradní skleník nebo pařeniště (lidově přezdívaný fóliím). Celulózové fólie jsou běžně používány pod obchodním názvem celofán. Specializovanými fóliemi jsou různé druhy filmových, fotografických či reprografických fólií jako např. fotografické filmy. Ze specielních fólií jsou vyráběny pružné disky nebo magnetofonové pásky atd. Běžné kovové fólie jsou běžně využívány pod názvem „staniol“ (cínová fólie) či alobal (hliníková fólie). Speciální kovové fólie se používají např. pro pozlacování, zdobení předmětů či pro výrobu galanterie i bižuterie. Ostatní specializované fólie se používají v polygrafii nebo v knihvazačství při vazbě knih atd.

 

ZÁMEK – bezpečnostní zařízení

je mechanické zařízení, které se vyskytuje na dveřích, nádobách atd. s cílem omezit přístup k určitému majetku anebo do určitého prostoru. Zámek se většinou uvolňuje klíčem či číselnou kombinací. Zámek je zabezpečovací zařízení objevující se dokonce již ve starobylém Babylónu.

 

Trochu z historie zámků

Archeologové potvrdily existenci dřevěných zámků s kovovým klíčem. Už z ranných dob Řecka nebo Říma do současnosti se na původní funkci moc nezměnilo, ale mění se používaný materiál. Zámky byly v dřívějších dobách vyráběny převážně z bronzu. Až do sedmnáctého století se vyráběli zámky, kde šlo klíč otočit pouze o 4 pětiny z kruhu a často nešlo klíč ani vyndávat. Během období renesance podléhají zámky uměleckým vlivům a začaly být zdobeny vysekávanými otvory, barevnými kryty otvorů pro klíč či napouštěním. Zámky byly nezadlabávané a umístěné směrem zevnitř. V průběhu 20. století prošel zámek bouřlivým vývojem. Vychází z profilových klíčů přes dózické po tzv. patentní. Složitost zámků se zvyšovala pro zajištění vyšší bezpečnosti (např. bezpečnostní FAB atd.). Vznikla bezpečnostní norma pro jednotlivé zámky.

 

OKNO

je výplň stavebního otvoru, jenž slouží již od dávných dob po současnost k prosvětlování místností i pro přirozený kontakt s blízkým okolím. Okno se skládá ze skleněné výplně a z rámu, jenž bývá hliníkový, plastový či dřevěný, anebo případně jako kompozit. Obvyklá okna jsou jednoduchá, běžně s dvojitým zasklením, kde jsou v rámu uloženy 2 vrstvy skleněných výplní, spojených rámečkem, kde je izolační vrstva plynu, vzduchu, argonu, kryptonu či xenonu.

DVEŘE

slouží k oddělení místností většinou z důvodu bezpečnosti, hlučnosti, prašnosti a zároveň protože dobře tepelně izolují. Dveře jsou pevnou stálou součástí domů a ostatních funkčních staveb. Dveře se skládají z desky, kování, k uzavírání i zamykání. K uzamykání dveří slouží celá řada zámků. S kováním jsou dveře usazeny na zárubni, jenž je osazená ve stavebním otvoru před a po omítáním stěny. Dveře převážně plní funkci komunikační mezi jednotlivými místnostmi. U nábytku se dveře nazývají dvířkami. Odkaz:

DVEŘNÍ KLIKA

je mechanické zařízení, které se používá pro otevírání a zavírání dveří, oken či dalších podobných mechanismů. Klika pracuje na jednoduchém fyzikálním principu kola na hřídeli. Moment, vyvinutý na kliku, otáčí mechanismem dveřního nebo okenního zámku.